ŘEČ TĚLA

Naše tělo s námi neustále komunikuje a vede nás k sobě samým. Jak mu naslouchat a naplňovat své potřeb a život samotný.

Všichni se zde na Zemi rodíme s tím, že víme, proč sem přicházíme, co vše zde můžeme prožít a naše těla jsou přirozeně navržena se schopností se samoregenerovat a uzdravovat.

VIDEO ŘEČ TĚLA

Rodíme se do určitého rodového konceptu, do prostředí, které nese danou genetickou predispozici naší rodové linie. Tato genetická predispozice, kterou neseme byla naprogramována již v době, kdy naše babička byla těhotná s naší maminkou.

Naše genetická výbava je programována nejen emociálními informacemi a prožitky, ale také informacemi od našich předků, vším, co prožívali, jejich znalostmi, dovednostmi a zejména tím, jak na své prožitky a dané situace reagovali.

Když se budeme bavit o tom, jakým způsobem k nám naše tělo promlouvá, tak je to nejčastěji skrze bolest, nemoc nebo vrozené či později projevené postižení.
Problémem dnešní doby je, že jsme nejen od mala vedeni k tomu tyto zprávy neslyšet, ale různými způsoby potláčet, přebíjet nebo od nich utíkat.

Zároveň i celá západní medicína postavena na konceptu toho, že když zažíváme bolest nebo nemoc a naše fyzické tělo není v souladu, tak k tomu přistupuje s tím, že je s ním něco v nepořádku a vede nás k tomu vnímat naše fyzické tělo, jeho bolest či nemoc jako nepřítele, se kterým je za každou cenu potřeba bojovat. Tedy jít a bojovat proti sobě.

Automaticky se tímto napojujeme na kolektivní vědomí obět vs. viník, kde v tomto případě je viníkem naše fyzické tělo, které může za naše trápení.
Podvědomě tak prohlubujeme proces odpojení uvnitř sebe samých. A tady už se také z širšího pohledu dostáváme k tématu naplnění emočních potřeb, které je na to navázané.
Kdy s prohlubujícím se procesem ODPOJENÍ se od sebe, našich fyzických těl, prohlubujeme nenaplnění  jedné z nejzákladnějších lidských potřeb, a tou je PROPOJENÍ.

Další naše nezbytné emoční potřeby v našem životě, které výše uvedeným nesouladem na fyzické rovině  prohlubují naše vnitřní nenaplnění jsou například:

PŘIJETÍ – kdy tím, že zažíváme bolest nebo nemoc, je pro nás těžké či nesrozumitelné přijímat tyto vzkazy našeho fyzického těla a více s ním / sami se sebou bojujeme, nepřijímáme, odmítáme.

UZNÁNÍ – kdy znehodnocujeme tyto vzkazy a viníme ho za to, co právě prožíváme, resp. živíme program strachu ze selhání a pocity viny.

BEZPEČÍ – kdy se automaticky napojujeme na kolektivní vědomí dané nemoci či bolesti a udržujeme se ve strachu

RESPEKTU – nerespektujeme a opět zhnehodnocujeme dané projevy fyzického těla

POZORNOSTI – více se zaměřujeme a živíme nemoc či bolest, místo, abychom se zaměřili sami na sebe, postavíme si na tom svoji identitu

DŮVĚRA A OPORA – kdy nedůvěřujeme schopnosti těla se samoregenerovat, sabotujeme tím proces uzdravení a prohlubujeme nedůvěru a víru v sebe, kdy si myslíme, že se sami o sebe nemůžeme opřít.

LÁSKA – nejsme schopni dostatečně naplnit potřebu sebelásky, protože bojujeme se svým tělem / sami se sebou.

KDYŽ vezmeme v úvahu, že vše, co se nám v životě děje je tu pro náš růst a pochopení nás samotných, a také připustíme, že daný projev a komunikace našeho fyzického těla nám v tomto procesu hraje velice důležitou roli a je naším spojencem, velice rychle se nám můžou tyto záležitosti narovnat a uzdravit.

Navíc je našim vrozeným právem mít veškeré emoční potřeby naplněny nejen z vlastních zdrojů, tzn., že v každém z nás tato schopnost nebo potenciál byl, je a bude, ale můžeme si dovolit přijímat a nechat si naplňovat emoční potřeby i od ostatních, kteří nám je s láskou a bez podmínek rádi naplní. 

Možná se ptáte, kde začít, že je toho spousta. Začněte vždy z místa, ve kterém se nacházíte. Uvědomte si svůj startovací bod a uznejte ho. Nedávno mi jeden klient řekl, že si uvědomil a uznal, že MÁ NIC. A to byl přesně ten startovací bod, od kterého se postupně dostával dál a pomalu se mu otevíraly další a další možnosti. 

– Vždy si dejte prostor a čas se zastavit a dovolte si prožít své emoce, ať už jsou jakékoli.

– Definujte si své potřeby a hledejte způsoby, jak si je sami můžete naplnit tak, aby to s vámi bylo v nejvyšším souladu.

– Otevřete se možnostem, Dovolte druhým, aby vám vaše potřeby naplnili. Rádi a bez podmínek.

– Ptejte se sami sebe, klaďte si otázky a čekejte na odpověď.

S láskou VERONIKA BARKOCI